Oslavte Světový den mokřadů procházkou za vodními ptáky

Nedočkavě vyhlížím ornitologické akce s vycházkami za ptáky. Znám je z minulého jara. Za okny stále sníh a já už se nemůžu dočkat poznávání roztomilých opeřenců. Ani nevíte, jak mě potěšilo, že se podobná akce koná ještě teď v zimě. Už v těchto dnech se ve jménu oslavy Světového dne mokřadů, který připadá na dnešek 2. února 2026, konají vycházky za ptáky pod záštitou České společnosti ornitologické. Probíhají jich tři desítky na různých místech naší vlasti nyní začátkem února.

Smyslem ptačí akce ke Světovému dni mokřadů je ukázat zájemcům z řad veřejnosti vodní druhy ptáků v zimní přírodě a v neposlední řadě upozornit na úbytek významných ekosystémů naší krajiny, jakými jsou mokřady. S tím se bohužel nese i úbytek těchto druhů ptáků vázaných na vodní prostředí a jeho okolí. Co to jsou vlastně mokřady? Čím jsou tak důležité? Proč mizí? Jaké vodní ptáky můžeme teď v zimě pozorovat? Ráda se pokusím otázky zodpovědět.

Mokřady a jejich význam

Mokřady můžeme charakterizovat jako oblasti v krajině, které jsou na pomezí suchozemského a vodního prostředí. Bývají to plochy trvale nebo sezónně zamokřené. Specifický ekosystém mokřadů zahrnuje širokou škálu biotopů od podmáčených luk přes prameniště, rašeliniště, lužní lesy, soustavy rybníků, nivy řek, tůně a rákosiny. Mokřadem se rozumí také zatopené lomy, pískovny a další jiné vodní a bažinné biotopy. Mokřady jsou nejvýznamnějším a zároveň nejohroženějším ekosystémem.

1. Nenahraditelná rozmanitost druhů

Biotopy mokřadů poskytují nenahraditelný životní prostor pro celou řadu živočichů i rostlin. Mnohé mokřadní druhy patří mezi vzácné nebo ohrožené, protože v jiném prostředí nepřežijí. Z české mokřadní vegetace jmenujme orchideje (prstnatec májový), masožravé rostliny (rosnatky, tučnice). Ze živočišné říše se jedná o různé druhy hmyzu; příkladem je kriticky ohrožený hnědásek chrastavcový.

Mokřady jsou také domovem celých skupin ptáků, jako jsou bahňáci, brodiví a mnozí pěvci žijící v rákosinách a pobřežních porostech. Mezi ptáky českých mokřadů patří orel mořský, moták pochop, jespák bojovný, labuť, různé druhy kachen, volavka bílá, potápky, kormorán velký. Ze zpěvných ptáků se jedná o cvrčilku slavíkovou, strnada rákosního, rákosníka obecného nebo rákosníka proužkovaného.

2. Zadržování vody v krajině

Mokřady nesou zásadní a stále nedoceněný význam pro přírodu i pro nás samotné. Mokřadní ekosystémy mají funkci retence vody v krajině – vláhu z přívalových srážek „nasají“ a postupně uvolňují, čímž přirozeně chrání jak proti povodním, tak proti suchu. Zamokřená území také pomáhají s ochlazováním vzduchu odparem vody, díky čemuž výrazně ovlivňují klima a zmírňují dopady klimatických změn.

Nenápadné oblasti bažin, mrtvých ramen řek, pobřeží rybníků, tůní mají schopnost vodu nejen zadržovat, ale také čistit. Věděli jste, že na tom mají podíl bakterie žijící na kořenech mokřadních rostlin?

3. Kulturní a společenský význam

Pozoruhodný ekosystém mezi vodou a souší – mokřady znamenají mnohem víc než jen bahno a rákosí. Mokřady představují přírodní i kulturní dědictví. V umělecké tvorbě nacházíme mokřadní krajinu jako symboly ticha, tajemství i proměnlivosti. Je zřejmé, že jsou tyto přírodní oblasti silnou inspirací v mnoha směrech umění po staletí.

• V krajinomalbě impresionistů hrají roli odrazy vodní hladiny. Francouzský malíř Claude Monet byl takřka posedlý krásou leknínů na vodě. Auguste Renoir maloval říční zákoutí, ale také vodu jako prostor lidského života. Český krajinář Josef Ullmann měl jako významné téma vodní krajinu a lužní lesy, Otakar Lebeda bažinaté lesy a tůně.
• V české lidové slovesnosti mokřady představují místo nebezpečí, kde bludičky a světélka nad zamlženým močálem svádějí z cesty. Mokřady si lidé představovali jako hranici světů, kde sídlí různé nadpřirozené bytosti jako vodník u mlýnského kola, rusalka v tůních, pohádkový Rákosníček u rybníka Brčálník.
• V poezii se objevují rákosiny a tůně jako symbol tajemství a klidu. Rybníky básníka Antonína Sovy vykreslují tichou až melancholickou krásu českých rybníků i jejich ptactva. Motiv sluky lesní ve druhém čtyřverší tajemno ještě podtrhuje. Sluka je zavalitý lesní druh bahňáka vzbuzující tajemství svou aktivitou až po setmění.

Ty české rybníky jsou stříbro slité,
žíhané temnem stínů pod oblaky,
vloženy v luhy do zeleně syté
jsou jako krajů mírné, tiché zraky.
Tu sluka steskne v rákosí blíž kraje,
a kachna vodní s peřím zelenavým,
jak duhovými barvami kdy hraje,
se nese v dálce prachem slunce žhavým;
chlad s dechem puškvorců lukami stoupá,
a s vůní otavy po kraji dýchá,
vzduch mírně chlazen vlnami se houpá,
a něco jako věčný stesk v tom vzdychá.

Antonín Sova – Rybníky (Z mého kraje)

Mokřady mají také společenský význam. Zamokřená území ovlivňují nejen krajinu, ale také regionální identitu a životní styl.

• V českých místních názvech se můžeme setkat s více či méně pravděpodobnými odkazy na mokřadní krajinu jako např. Břehy, Močovice, Bahno. Dále jmenujme: Nivnice – říční niva, Slatiňany – slatina je typ rašeliniště, Lužice, Lužnice – luh, lužní les, Červené blato, Blatná, Blatnička – blata taktéž označují krajinu bažin močálů a rašelinišť.
• Mokřady poskytují prostor pro rekreaci a odpočinek. Zmiňme procházky, pozorování i fotografování vzácných druhů rostlin, ptáků a hmyzu. Rybníky, říčky, jejich břehy nebo rákosiny mají v krajině i ve městech estetickou hodnotu. Nelze opomenout ani rybolov a rybníkářství. Z rákosí se zase tradičně vyrábí košíky, rohože, střešní krytiny.

Mokřady v ohrožení

Rozmanitý a fascinující svět mokřadů redukují mnozí i dnes na temná líhniště komárů, od kterých je třeba odvrátit zrak. Dalšímu laickému pohledu mohou zamokřená území připadat zbytečná, hospodářsky nevyužitelná. I tento pohled a s tím související dosavadní lidská činnost je jednou z příčin alarmujícího ubývání mokřadů. Délka naší říční sítě se za posledních sto let zkrátila o 30 %. Rozloha niv a mokřadů klesla o 80 %. Za posledních 40 let ubylo 75 % vodních ptáků.

Příčiny ohrožení mokřadů a mokřadních ptáků jsou podle České společnosti ornitologické mj.:

• vysoušení mokřadů
• likvidace mokřadů z důvodu výstavby
• znečišťování a vytváření černých skládek
• zarůstání mokřadů stromy a keři
• šíření invazivních druhů živočichů a rostlin
• rušení ptáků na hnízdištích lidskými aktivitami a volně pobíhajícími psy
• špatné přikrmování ptáků, např. příliš mnoho pečiva
• predace ptáků – kočky, kuna, norek, ale také zbytky rybářských vlasců a háčků

Úmluva o mokřadech

Druhý únorový den roku 1971 byla v íránském Rámsaru uzavřena Úmluva o mokřadech neboli Ramsarská úmluva. Sedm zemí podepsalo smlouvu s mezinárodní platností, jejímž cílem je rozumné využívání a zachování světově významných mokřadů zejména pro ochranu vodního ptactva. Tento den se proto slaví Světový den mokřadů. Česká republika je smluvní stranou od roku 1990.

Zapsání do seznamu mokřadů mezinárodního významu si v České republice vysloužilo celkem 14 mokřadů.

Za ptáky našich mokřadů

Vodní ptáci se na zimních procházkách podél řek a potoků pozorují velmi dobře. Mnohé druhy díky jejich velikosti nepřehlédnete. Vegetace nebrání ve výhledu, jen zlatavé rákosiny na březích dotváří uklidňující harmonické scenérie. Následující opeřence a mnohé další můžete nyní obdivovat u nezamrzlých vodních toků.

Jak mohu přírodě pomoci?

Statistiky o ubývání mokřadů a v nich žijícího ptactva nejsou radostné. Povzbudivé ovšem je, že každý z nás může přece jen něco udělat pro ochranu těch stávajících.

• Vzít na zřetel mokřadní lokality a jejich význam.
• Všímat si stavu mokřadů a upozornit příslušné úřady na zjištěné negativní jevy.
• Neodhazovat odpadky, kam nepatří. Omezit vznik odpadu za sebe a svoji domácnost.
• Používat čistící a prací prostředky bez fosfátů.
• Sledovat výskyt ptáků a zaznamenávat ho do faunistické databáze ČSO AVIF.
• V případě nálezu ptáka, který potřebuje pomoc, kontaktovat odborníky zde.
• Pokud přikrmujeme vodní ptáky, pak rostlinnou stravou (salát, listy zeleniny).
• Stát se členem České společnosti ornitologické a účastnit se akcí na ochranu přírody.
• Vyrazit ven s úctou k přírodě a těšit se z jejího pozorování.

Na půl cesty k jaru

Dnes slavíme Světový den mokřadů a také Hromnice. Věřící zapalují posvěcené svíce zvané hromničky jako symbol ochrany před zlými silami. Poslední betlémky mizí 40. den po Vánocích z poliček a okenních výklenků. Zima se tímto dnem láme a dny se prodlužují.

Sýkorky koňadry rázem oslavují přibývající světlo svým znělým cí-ta, cí-ta, jako by se nedočkavě ptaly jara „Přijdeš? Přijdeš?“. Jasné tóny zpěvu sýkorek kontrastují s únorově pošmournou zimní krajinou a na svou otázku si zároveň odpovídají – jaro už se chystá.

Přeji vám pohodové únorové dny a radostné těšení na probouzející se přírodu.
Slečna Amarylka

---

Zdroje informací:
birdlife.cz – Česká společnost ornitologická
Ptačí svět 3/2015 – časopis České společnosti ornitologické
Ptáci našich mokřadů – brožura vydaná Českou společností ornitologickou
nasemokrady.cz – Naše mokřady (Český svaz ochránců přírody)
mokrady.wbs.cz – Mokřady z.s.
aopk.gov.cz – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
mzp.gov.cz – Ministerstvo životního prostředí
mlp.cz – Městská knihovna v Praze

---